Březen 2011

Tři odstavce beze smyslu.

31. března 2011 v 20:36 | Nobody |  Kecy v kleci
Je to krize, sedět dvě hodiny před prázdnou stránkou, nepsat a škrábat si nohu. A ještě větší krize je začít článek větou, že je to krize, sedět dvě hodiny před prázdnou stránkou, nepsat a škrábat si nohu. Je, je, je. No jéje. Číst tohle paní češtinářka, tak své mínění na mé pisatelské umění hodně rychle překvalifikuje. Ale nečte.

Prapůvodně se to tu mělo hemžit nenávistí, pohrdáním a sprostými slovy, poněvadž tou navrhovanou trojikou si latinářka trochu pomuchlala naše vzájemný vztahy. Vlastně ne, nepomuchlala. Roztrhala je, zadupala a hodila do koše jako cáry papíru. Ale pak mě napadla ta povznášející věc. Svět se hemží čokoládou. Skvělou a sladkou čokoládou, která se krásně rozpouští na jazyku. A taky medvídkama Haribo.

Sedmikráska.

30. března 2011 v 18:53 | Nobody |  Co spáchal Robin
Choulila se v trávě na Vítkově. Před barákem jich sice máme taky habaděj, ale to bych nebyla já, kdybych si kvůli sedmikrásce neudělala dvouhodinovej vejlet. Když jde o možnost povozit se metrem, nikdy neodmítnu. Ano, jsem úchylák a magor. Noa?

Pro neplodnost antikoncepce, pro porodnost internet.

28. března 2011 v 17:31 | Nobody |  K Tématu týdne
Kolik denně potkáváme lidí? Desítky, stovky, tisíce? Kolik z nich vám padne do oka? Kolik z nich svlékáte pohledem? Kolik z nich by stálo za seznámení? A kolik jich nakonec doopravdy oslovíte a dáte se s nimi do řeči?

Poslední dobou často přemýšlím nad tím, kolik párů, skvělých přátel, kamarádů a známých by neexistovalo, kdyby nebylo internetu. Ten ji potkal na chatu, ta na něj narazila na fejsku v seznamu přátel svý dobrý kámošky, támhlensta měla inzerát na seznamce a tamten si našel skvělýho kamaráda na blogu, když náhodou zjistili, že jsou ze stejnýho města. Znám spoustu takových případů v okolí i z vlastí zkušenosti. A když už se neznají přímo přes internet, potkali se v autobuse, ale jejich vztah se naplno rozvinul až díky internetu. On se nezmohl na víc, než jí strčit do ruky papírek s jeho ájsíkjů číslem.

Adrenalinový ulicový seznámení je očividně už nějakou dobu pasé, protože bych si momentálně těžko vybavila jeden pár, k jehož vzniku aspoň trochu nepřispěl pan Internet. Tím nechci říct, že internet patří do kolonky Čirý zlo. To rozhodně netvrdím ani si to nemyslím. Chápu, že spoustě lidí pomáhá. Koneckonců, mě a Milého má taky na svědomí jeden večer v chatovací místnosti. Chci jen říct, že čeho je moc, toho je příliš.
Internet je dobrej sluha, ale špatnej pán. Chorobným seznamováním přes internet nezískáme, jen ztrácíme. Pohledy z očí do očí, roztomilou nezvozitu a zkoumavý doteky vyměníme za myš, klávesnici a monitor. Sex hravě zvládneme po skypu. A když se nám zasteskne po fyzičnu, zapneme si webku. A co takhle vymyslet prográmek, kterej vás oddá snadno a rychle online?

A co za padesát let? Budeme vůbec schopní bez internetu plodit děti? :)

26.3.2011

26. března 2011 v 18:07 | Nobody |  Co spáchal Robin
Vyšli jsme si s Milým na cour. Kromě Brity s náma šel i Robin. Křen jeden!


Káč, káč.

24. března 2011 v 19:23 | Nobody |  Co spáchal Robin
Udělala jsem si malou čtyřhodinovou vycházku. Původně to Leničta plánovala na něco kratšího, popravdě si myslela, že dojede na Kačák a skončí u své oblíbené jízdy metrem. Sem a tam a tam a sem. Háje - Letňany, Letňany - Háje, Háje - Kačerov a alou domů. Nenalajnovala jsem si to jako giga procházku, protože Š. mě dnes mučil víc než je zdrávo a už v jedenáct dopoledne jsem nemohla chodit. Jenže sluníčko bylo lákavější. Kačeři topili kačeny ve snaze předat své geny a vůbec bylo moc pěkně. Neodolala jsem. :)

Nemám čas ani náladu všechny ty fotografie prohlížet a třídit, tak aspoň malá ochutnávka, než mě přejde lenivá.

Lojza a Lojza.

23. března 2011 v 17:35 | Nobody |  Co spáchal Robin
Popravdě řečeno, nejsem si vůbec jistá, zda se jedná o Lojzu a Lojzu. Teoreticky by to mohl být i Lojza s Lojzou nebo Lojza s Lojzou. Kdo ví. Jediný, co můžu říct s jistotou, je to, že Lojza tam určitě nesedí. Předminulý léto se utopil, když si spletl rybník, na kterym kvetly sinice se zelenou loukou.
Dost mě mate, že jsou si všichni tolik podobní.

Trest smrti, smrt z milosti.

21. března 2011 v 18:05 | Nobody |  K Tématu týdne
Pokaždé, když média vyplivnou na světlo světa dalšího hajzla, prevíta, odpornou bestii, lidskou hyenu a bezcitnýho vraha, většina lidí volá jednohlasně po jediném: po smrti. Upálit, utopit, vykuchat, hodit divý zvěři, podřezat, udusit, zastřelit, uškrtit, ukamenovat, ubít, uříznout nohy a nechat chcípnout v kaluži vlastní krve nebo pověsit za koule do průvanu a setnout hlavu. To všechno by si bez pochyby pachatel zasloužil. Jenže takhle trest smrti, naděje všech zhrzených pozůstalých, bohužel nefunguje. I vrazi mají svá práva. Bez ohledu na to, že práva ostatních bezcitně porušovali.

Antipozitivní.

19. března 2011 v 12:54 | Nobody |  Co spáchal Robin
Chybu shledávám v tom, že se v chalupě nenechází jediná věc, která by se dala považovat za pozitivní objekt. A Ejba na mě sere. Zvysoka.

Koníčtová.

14. března 2011 v 19:53 | Nobody |  Co spáchal Robin
Taky máte rádi koníčty? Já moc. Ale s faktem, že svět je nekrásnější z koňského sedla, zrovna moc nesympatizuju. Vždycky mám co dělat, abych nespadla, takže na rozhlížení moc času nezbude. Ze země jsou koně lepší!

Trocha nezelený zeleně.

12. března 2011 v 16:46 | Nobody |  Co spáchal Robin
Tentokrát jsem si pro trochu zeleně zajela z Prahy až na Jižní Moravu. Tam, kde bydlí můj Milý. :)


Já neci mrkvičku, já ci žízek!

8. března 2011 v 19:28 | Nobody |  K Tématu týdne
Moji prapraprapra předci papali maso, moji praprapra předci papali maso, moji prapra předci papali maso, moje babička papá maso, moje maminka papá maso a ani já nehodlám trhat lajnu, když se naše rodina konečně jednou na něčem shodla. Nepohrdnu kusem flákoty. Miluju maso. A necítím se kvůli tomu zrovna na provaz, kam by mě většina pravých i takzvaných vegetariánů ráda pověsila. Milí zelenožravci, máte rádi gumové medvídky? Delfínky, opičky a tak dále? Tak čtěte - i oni JSOU Z MASA. Z prasátek, chro. A jsou skvělí na kosti.


Premiéra.

5. března 2011 v 15:51 | Nobody |  Co spáchal Robin
Tramtadadá! Konečně jsem se dočkala a moje oči měly letošní sněženkovou premiéru. Šedesát kilometrů je sice trochu z ruky, ale za tu radost mi to stálo. :)

Sněženka.

4. března 2011 v 19:01 | Nobody |  Co spáchaly ruce
Když mi nehodlaj vyrůst pravý, pověsím si na zeď aspoň nakreslený. I když stojej za houbu.


Se špetkou sluníčka.

3. března 2011 v 17:27 | Nobody |  Co spáchal Robin
Už ráno to s Punťou vypadalo zle. Schovával se za mraky a dělal Zagorku. Kolem devátý na nás definitivně hodil bobek a zmizel. Naštěstí mám v zásobě pár sluníčkem provoněnejch fotografií pro zmírnění oblačnejch chmur. :)

Králíci, latina a skinhíídi.

2. března 2011 v 12:16 | Nobody |  Kecy v kleci
Zůstala jsem doma. Jen tak, pro srandu králíkům. Mám totiž takovej nutkavej pocit, že se králíci poslední dobou málo křeněj. Už si ani nepamatuju, kdy jsem naposledy viděla králíka. Natož králíka, kterej se usmívá. To víte, Pražák.

Ráno jsem se vzbudila a jen tak do větru říkám: Leničko, co kdyby sme dneska zůstaly doma? A Lenička na to: Nemůžeme, Leničko, musíme do školy. - Jenže ty ses včera vyprdla na tu latinu, kterou ses měla na dnešek naučit a dostaneš kouli, Leničko! A Lenička se na mě zamyšleně podívala, vsatala a šla za mámou. Řekla jí, že jí bolí bříško, a že jahodový dny jsou pěkný svině. Pak se vrátila, popřála mi dobrou noc, zavřela oči a usnula.
Ne. Nedělám si iluze, že bych se za dnešek naučila gramatiku všech pěti deklinací plus 3 534 542 slovíček. Zas taková najivka nejsem, to tedy ne. A taky se nedělám iluze, že bych tu latinu vůbec otevřela, ale když se naskytne možnost trochu si přispat, hlava mi automaticky kýve nahoru a dolů. Inu, nižší pudy neovlivním, holt jsem pořád jenom tupý zvíře.


Pražská.

1. března 2011 v 22:15 | Nobody |  Co spáchal Robin
Možná by se hodilo napsat Semaforová. Konec konců, pan semafor je ve svý podstatě hlavní motiv. A já bych byla velice nerada, kdyby mě pak na přechodu kvůli všeobecnému pohoršení svazu Semaforů srazilo auto.